Z dějin veřejné knihovny ve Vysokém Mýtě

1839 - byla ve Vysokém Mýtě založena při normální škole první knihovna. Jejím zakladatelem byl vysokomýtský rodák Alois Vojtěch Šembera, který škole daroval 150 knih. Peníze na nákup prvních knih získal sbírkou mezi svými vlasteneckými přáteli v Brně. Na knihy pro Vysoké Mýto přispěli mimo jiné i František Matouš Klácel, Jan Erazim Vocel, Jan Ohéral a jiní. A.V. Šembera osobně vypracoval pro knihovnu i Knihovní řád, ve kterém vyjadřuje zásady, jimiž se měla nová kulturní instituce řídit. Knihovnu mohli využívat nejen žáci a učitelé, ale i ostatní čtenáři z města. Bohužel o první knihovně se nám dochovalo jen málo zpráv.
1871 - dal podnět k obnovení veřejné knihovny přítel A.V. Šembery – mlynář a městský radní Karel Richter. Tato knihovna pracovala jen krátce a nepravidelně.
1891 - pro veřejnost bylaotevřena nová knihovna a od té doby bez přerušení pracuje dodnes
1895 - získala knihovna pro svoji činnost pevný základ, rada města schválila nový statut veřejné knihovny a knihovna dostala název Veřejná knihovna královského věnného města Vysokého Mýta.
1923 - knihovnu převzal první profesionální knihovník- Josef V. Böhm.
1942 - byl knihovník Josef Hrdina, bývalý poručík čsl. armády, zatčen gestapem a v Pardubicích popraven
1944 - knihovna se přestěhovala z náměstí do bývalého vojenského kasina
1945 - vytvořeno samostatné oddělení pro děti
1948 - knihovna se přestěhovala zpět na náměstí do bývalé spořitelny 192/I
1949 - nakupuje knihovna do svého fondu první gramofonové desky
1951 - zahájeno půjčování gramofonových desek a zřízeno doplňovací oddělení pro místní knihovny
1976 - při knihovně je založena redakční rada Vysokomýtského kulturního zpravodaje, který vycházel až do roku 1989
1978 - knihovna je napojena do střediskového systému. Knihovna se stará o 14 místních knihoven svého obvodu, pro které nakupuje a zpracovává nové knihy, sestavuje výměnné soubory knih a věnuje jim metodickou pomoc.
1992 - knihovna se přestěhovala z náměstí do budovy "U koruny" - čp.70/IV
2002 - do knihovny bylo přihlášeno 1807 čtenářů (z toho 587 dětí do 15 let), kteří si v průběhu roku vypůjčili 92 336 k.j. Ve svém fondu měla knihovna celkem 72 531 k.j.( kromě knih má knihovna ve svém fondu hudebniny, AV-media a CD-ROMy). Knihovna odebírala 93 titulů novin a časopisů.
2012 - Městská knihovna se stala součásní VYSOKOMÝTSKÉ KULTURNÍ, o.p.s., jejíž ředitelkou je Ing. Dagmar Sekaninová, MBA


Ředitelé v historii vysokomýtské knihovny …

1839 - P. Jakub Jindra, katecheta a dozorce tehdejší „kněhpůjčovny“ v městské škole.
1840-1870 - nejsou „knihovníci“ známi, ale pravděpodobně to byl někdo z vlasteneckých kněží nebo učitelů, kteří se často na škole střídali, „Kněhpůjčovna“ byla umístěna v měšťanské škole.
1871-1879 - Karel Richter, mlynář z mlýna Sárovec.
1880-1890 - Knihovna bez knihovníka a činnosti
1891-1903 - Josef Šíma, učitel
1903-1910 - Oldřich Karásek, městský úředník
1910-1919 - Josef Ventura, učitel
1919-1923 - František Janda, učitel
1923-1941 - Josef F.Böhm, z povolání a též ředitel kůru, absolvent státního knihovnického kurzu
1941 - Josef Peřina, pověřen správou knihovny do příchodu nového knihovníka
1942 - Josef Hrdina, poručík m.sl. , t.č. knihovní úřadník ministerstva školství, 2.7.1942 popraven gestapem.
1942 - Josef Peřina, pověřen správou knihovny do příchodu nového knihovníka
1942-1944 - Václav Březina, poručík m.sl., knihovní úřadník ministerstva školství
1944 - Josef Peřina, pověřen správou knihovny do příchodu nového knihovníka
1945 - Jaroslav Hájek, prozatímní knihovník
1945 - Josef Peřina, pověřen správou knihovny do příchodu nového knihovníka
1945-1973 - Vladimír Materna, z povolání, ředitel knihovny
1973-2002 - Jan Havel, z povolání, ředitel knihovny
2002 - Ing. Dagmar Sekaninová, MBA, z povolání, ředitel knihovny
2012 - Daniela Halousková, vedoucí knihovny
2022 - Bc. Petra Příhodová, vedoucí knihovny