Výstava ve vestibulu.

Můžete se začíst do autorských pohádek manželů Věry a Tomáše, kteří se spolu seznámili v Ústavu sociální péče Zbůch u Plzně v době, kdy bylo Tomášovi devět a Věře osm let. 

Později chodili do stejné zvláštní školy. Do té Tomáš začal chodit díky své babičce, která prosadila vyšetření, které vyvrátilo tvrzení, že by Tomáš nebyl schopen vzdělávání absolvovat.
Po nějakém čase Tomášův poručník zažádal o přeložení Tomáše do jiného zařízení a tak nastala doba odloučení budoucích manželů asi na 3 roky.
V dospělosti se Tomáš vrátil ze zařízení k mamince, ta mu poradila, že je potřeba napsat seznamovací inzerát, aby si našel manželku a někoho, kdo bude o něj pečovat. Přišlo mnoho odpovědí. Maminka na jeden z nich zareagovala. Když to ale Tomáš zjistil, jak sám říká, naštval se a oznámil, že si budoucí ženu najde sám a rozjel se na místo, kde se naposledy viděl s Věrou.
Ta nejprve přijela za Tomášem na Vánoce, poté v létě a nakonec u Tomáše a maminky zůstala natrvalo. Nic nebránilo tomu, aby se v roce 1992 konala svatba.
Pohádky začal Tomáš psát a Věra ilustrovat asi před 15 lety. Od té doby sem tam spatřily světlo světa, povětšinou ale zůstaly v šuplíku.

Při jednom společném setkání u kávy, které pravidelně probíhá v současném domově manželů – Domu pokojného stáří NADĚJE ve Vysokém Mýtě na pohádky došlo. A nejen to, díky iniciativě jednoho z přátel manželů z NADĚJE a vstřícnosti městské knihovny máte možnost přečíst si dnes pohádky také vy.

Lucie Ilčenko, Dům pokojného stáří Naděje

Výstava potrvá do 30.4.